Aleš Svoboda

Pochází ze severočeského Mostu. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval obor výtvarná výchova - český jazyk a literatura, kdy ho zásadně ovlivnil jeho pedagog doc. Zdeněk Sýkora. V osmdesátých letech a na počátku let devadesátých byl zaměstnán v redakčních profesích. V letech 1981-1984 pracoval jako jazykový a výtvarný redaktor v redakci obalů gramofonového vydavatelství Supraphon,s.p., od roku 1984 do roku 1990 byl jejím vedoucím. Od roku 1990 do roku 1994 byl vedoucím edičního oddělení Národní galerie v Praze. Od roku 1994 začal pracovat v rámci Kreativního modulu Institutu základů vzdělanosti UK v Praze, který se později transformoval ve Fakultu humanitních studií UK, kde pokračoval jako pedagog. Spolu s Jaroslavem Vančátem je autorem inovativní vzdělávací koncepce Kreativního modulu, v rámci něhož se prolínají teoretické i praktické kurzy z oblastí vizuálního, divadelního, literárního i hudebního umění v neobvyklé rozmanitosti, která nemá obdoby na českých vysokých škálách, které jsou často úzce zaměřené na jeden studijní obor. Kreativní modul se v roce 2020 transformoval na katedru Teorie umění a tvorby jejíž je Aleš Svoboda vedoucím. Od 80.let kombinuje svou výtvarnou praxi s teoretickou reflexí vizuálního umění, kdy svou volnou uměleckou tvorbu (počítačové a proměnlivé struktury) doplňuje realizacemi v užité grafice a soustavnou publikační činností. Ve své tvorbě se dlouhodobě věnuje počítačovému generativnímu umění a v poslední době i umění umělého života. Je členem Klubu konkretistů a Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, vystavuje v Čechách i zahraničí.